Cyrtodactylus elok

30.12.2020

Malý relativně nenápadný gekon má pro mě spoustu předností, díky nímž se stal mým nejoblíbenějším chovancem a obrovským cílem studia a chovu. Jsem teprve na začátku, s chovem toho druhu jsem začal teprve v roce 2019. 

Výskyt

Jako většina "cyrtodactylů" i elok pochází z Malajsie. Zdržuje se v horských oblastech celého pohoří Korbu. Díky tomu i v chovu dává přednost nižším teplotám. Na hranicích s Thajskem jeho výskyt ustupuje a začíná se zde vyskytovat Cyrtodactylus brevipalmatus. Bližší informace o výskytu obou druhů jsem zaznamenal do přiložených map. 

Výskyt C. elok
Výskyt C. elok
Výskyt C. brevipalmatus
Výskyt C. brevipalmatus

Popis

Elokové jsou neobyčejní gekoni. Velikostně nás moc neokouzlí samice měří pouze 16 cm (12 g) samec dokonce jen 13 cm (5,5 g). Ovšem pohled do jejich očí je nezapomenutelný. Šedostříbrné žilkaté bělmo se štěrbinovitou zřítelnicí, která je tvořena několika kosočtverci nad sebou dává oku úchvatný vzhled. Tělo je štíhlé, protáhlé, zakončené chápavým ocasem, který v klidu gekoni stáčí do klubíčka podobně jako se stočí mnohonožka. Vzhledem připomíná plochou ulitu nějakého měkkýše. Ocas je opatřený čtyřmi řadami zvětšených šupin tvořící jakési měkké ostny, v dospělosti mají tyto trny oranžové konce. Snažil jsem se najít podobnost ocasu s jiným živočichem ať již s plži či hmyzem a zatím se mi nepodařilo najít podobnost. Paradoxně ocas připomíná více chapadla chobotnice. Při pohybu ve větvích chápavý ocas gekoni moc nepoužívají. Více s ním vyvažují své tělo, a tak chodí s nataženým ocasem po větvích. Mláďata při vyrušení ocas vztyčují a rozvíjí podobně jako když klíčí rostlina. U mláďat má ocas výrazně bílou barvu s dvěma až třemi černými příčnými pruhy. Zbarvení dospělých zvířat je velmi variabilní a záleží na stavu zvířete i denní době. Klidná zvířata jsou obvykle jen písková nebo světle hnědá, při vyrušení se jim na zádech vybarví tmavší skvrnitý pruh táhnoucí se od hlavy až ke kořeni ocasu. Tento pruh má tmavě hnědou barvu s několika tmavými skvrnami uspořádanými do příčných pruhů. Ocas dospělců je pískový s dvěma až třemi tmavohnědými příčnými pruhy. Břicho i spodní část tlamky je světle šedé s tmavším mramorováním. Břišní strana je od boční oddělena přerušovaným světlým pruhem. Mláďata jsou světle hnědá až písková s několika černými skvrnami na zádech, které tvoří příčné pruhy, ocas je, jak jsem již zmínil, světle šedý až bílý s černými pruhy. Končetiny jsou štíhlé zakončené pěti delšími prsty s výraznými drápy. Hlava je při pohledu z vrchu jasně oddělena od těla a její tvar je trojúhelníkovitý. Jazyk je krátký s výraznou červenou skvrnou. Dvě červené skvrny nalezneme i na vrchní čelisti uvnitř tlamky. 

Chov

Můj chovný pár pochází z importu. Poprvé jsem je na burze viděl 13.4.2019. Prodejce měl 2 páry na stole a jeden pár přede mnou odkoupil jiný chovatel (samice mu po 2 týdnech uhynula - osobní sdělení). Já se nakonec rozhodl že si je nekoupím. Druhý pár vozil prodejce na burzy až do září 2019, kdy jsem už neodolal a pár koupil. Umístil jsem je do terária 30x30x50 cm, ve kterém jsou do dnes. Paradoxně jsem je ještě nikdy nechytil do ruky. Vždy je vážím i měřím v odchytové krabičce. Ani mláďata nejsou moc nadšená z odchytu do ruky, a tak s nimi manipuluji co nejméně. Terárium má na dně nízkou vrstvu rašeliny. Na dno pokládám krabičku s vyšší vrstvou rašeliny, kterou udržuji suchou a přikrývám ji kusem kůry. Zde samice pravidelně odkládá svá vejce. Malá průhledná krabička uložená na dně slouží jako krmítko. Dále je zde opřený o boční stěnu kus ploché kůry, jedna zkroucená trubka z kůry, pár šikmých větví a trs plastové rostliny. Terárium vyhřívá 15W žárovka a přes léto pouze 5W úsporná žárovka. Teplota se tak pohybuje Od listopadu do dubna okolo 24-26°C přes den (18-19°C v noci) od května do října 28-30°C přes den (20-22°C v noci). Rosím téměř každý večer nebo ráno. Gekoni raději olizují vodu z rostlin, než aby chodili pít do misky na dně terária. 

Krmení

Elokové jsou velmi žraví gekoni. Mají velmi rychlé trávení. Mláďata přijímají potravu již od prvního dne. Krmím je převážně šváby Blaberus craniifer, občas jim dám cvrčky Acheta domesticus. V letních měsících předkládám pouze malé nymfy lučních kobylek a saranče. Veškerou potravu obaluji v osvědčené vitaminominerální směsi (100g Roboran H + 100g mletých vaječných skořápek + polévková lžíce Plastinu). Dospělce krmím 3-4x týdně, potravu ukládám do krmítka, odkud ji okamžitě požírají. Jsou to velmi vděční strávníci. Mláďata krmím obden, převážně nymfami švábů. Mláďata rostou velmi rychle, již ve dvou měsících má odchovaný samec 3g. Zkoušel jsem předkládat i ovoce a nejeví o něj zájem.

Odchov

Dat o odchovu mám zatím velmi málo. Tato cesta je teprve přede mnou. Pro získání co nejvíce informací si prozatím všechna odchovaná zvířata nechávám doma dokud si nesestavím další 2 chovné páry možná skupinky. Gekony jsem nikdy neviděl při páření. Samice snáší převážně 2 kulovitá vejce, která jen pokládá na substrát v suché oblasti terária. Pouze jednou zatím snesla jedno vejce. Snůška je na samici velmi dobře vidět, v břišních partiích vajíčka krásně prosvítají. Chovná samice zatím snesla 13 vajec z nichž se mi podařilo odchovat 4 mláďata a 2 vejce jsou stále v inkubátoru. Ostatní vejce se zkazila v průběhu inkubace vlivem nacházení optimálních inkubačních podmínek. Jelikož inkubační doba je delší jak 3 měsíce a vejce, ačkoliv již neschopná líhnutí nevykazují žádné známky "neživota" je těžké se rozhodnout, zda u další snůšky zkoušet jinou metodu nebo jít stále stejnou cestou. Každopádně ze všech nezdarů i těch dvou úspěchů, mám alespoň výchozí data pro inkubaci, která může být úspěšná. Vejce nesnáší jakýkoliv styk s vodou. První snůšku jsem inkuboval jen na mírně vlhkém substrátu a tato vejce se do 3 týdnů zkazila a zplesnivěla. Vejce vyžadují opravdu vysokou vzdušnou vlhkost. Další snůšky jsem inkuboval v krabičce se suchým Seramisem. Tuto krabičku jsem vložil do větší krabičky naplněné vodou s perforovaným víčkem. Tyto snůšky se nevyvinuly. Po 6 měsících jsem vejce otevřel a byla zcela vyschlá. Perforované víčko větší krabičky sice zajistilo přísun vzduchu, ale zároveň odešlo mnoho vlhkosti pryč. Úspěch jsem zaznamenal až s použitím Acheta krabičky (čtvercová krabička co v ní distribuuje mnoho let firma Acheta svůj hmyz). Tato krabička má velmi jemnou perforaci na bocích. Do této krabičky jsem vložil malou kulatou krabičku (na pavouky), naplněnou suchým Seramisem. Prostor mezi oběma krabičkami jsem vyplnil Seramisem a důkladně prolil vodou. Celek pak uzavřel plným víčkem. Takto jsem zdárně odchoval jednu snůšku v inkubátoru a jednu v teráriu u dospělců. Zaznamenal jsem též neúspěch, kdy vejce odspodu zplesnivěla. Obávám se, že byla poškozena ostrým Seramisem, proto je nyní nahrazuji suchou rašelinou. Inkubuji v inkubátoru při teplotě 23,5 - 24,5°C. Inkubace v teráriu probíhala při 26°C přes den a 19°C v noci. Inkubace v teráriu trvala 100 respektive 101 dní a v inkubátoru 95 dní. Mláďata po vylíhnutí vážila 0,7 g. Mláďata odchovávám v plastových boxech po dvou. Po jednom měsíci jsem ale prvně odchovanou dvojici musel oddělit. Samec začal již přerůstat samičku, a tak jsem se bál, že ji bude utlačovat. Je zajímavé, že ve dvou měsících již bylo jasně rozpoznatelné pohlaví, jelikož samec měl vyvinutá pouzdra hemipenisů. Samice, jež se vylíhla stejně jako on je stále menší. Jsem sám zvědavý, kdy dosáhne větší velikosti a kdy se u samce růst zastaví. Z prvních 2 mláďat vylíhnutých v inkubátoru vyšel evidentně pár. U druhých mláďat ještě není pohlaví viditelné. Malá samička přišla v prvních týdnech života o kus ocásku, který ji velmi rychle dorostl. I dospělá chovná samice má regenerát a ten je velmi podobný původnímu ocasu včetně funkce stočení.

Cyrtodactylus elok není obtížný chovanec. Udržet v chovu importované jedince je vždy otázkou štěstí a odchovaná mláďata zatím vypadají velmi vitálně. Pokud se mi podaří najít přesné a ideální podmínky k inkubaci, tak aby byla větší úspěšnost líhnutí, budu velmi spokojený. I tak jsem si splnil sen a z odchovu tohoto "neznámého" druhu mám velkou radost

Jarda Forejt